Nájemní smlouva by měla být sjednána přehledně a přesně

 Pro majitele nemovitostí, kteří pronajímají svůj  nemovitý majetek,  stejně tak jako pro  nájemce nemovitostí je důležité, aby podmínky pronájmu  byly v nájemní smlouvě  úplně, přesně a jednoznačně formulovány. Nejčastějším druhem nájemního vztahu je pronájem bytu. Kromě postoupení práva k užívání předmětného bytu a ceny za jeho pronájem by  nájemní smlouva měla obsahovat i ujednání o výši a způsobu placení záloh na úhradu služeb, které jsou s užíváním bytu  spojeny a termínu jejich vyúčtování. Text smlouvy by měl respektovat daňový režim platný pro zdaňování příjmů z pronájmu. Předmětem daně u  pronájmu nemovitostí  je pouze tzv. čisté nájemné. Nájemní smlouva by proto měla stanovit jednak  částku za vlastní pronájem bytu (např. 5 000 Kč měsíčně) a částku záloh, které budou měsíčně placeny na úhrady služeb spojených s užíváním bytu (např. za odvoz komunálního odpadu, dodávku tepla,  vodné, stočné, elektřinu, úklid společných prostor, ostrahu apod.).
 Jestliže je úhrada těchto záloh stanovena např. částkou 2 000 Kč měsíčně, pronajimatel bytu ve svém daňovém přiznání za příslušný rok zdaní pouze  „čisté“ nájemné ve výši  60 000 Kč (12 x 5 000 Kč). Zaplacené zálohy na služby  předmětem daně z příjmu při pronájmu nemovitostí  nejsou.  V termínu sjednaném v nájemní smlouvě pak pronajimatel s nájemcem  přeplatek nebo nedoplatek těchto  záloh vypořádá   na základě jejich skutečné výše  vyfakturované  dodavateli služeb.  
           
 Ing. Vladimír Opatrný

Poskytování záloh na pracovní cestu

 Pravidla pro poskytování a vyúčtování  záloh na pracovní cesty zaměstnanců upravuje zákoník práce.  V §  183 ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnanci před výkonem pracovní cesty zálohu do výše předpokládaných výdajů spojených s jejím uskutečněním. Záloha nemusí být poskytnuta pouze za předpokladu, že se na jejím neposkytnutí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne.
 Zálohu na výdaje spojené s pracovní cestou je možné poskytnout v hotovosti, převodem na účet zaměstnance na základě jeho žádosti nebo zapůjčením firemní platební karty. Při zahraniční pracovní cestě je nejlepším řešením poskytnutí zálohy v měně státu, do kterého je zaměstnanec na pracovní cestu vyslán.
 Zákoník práce ve výše uvedeném paragrafu rovněž stanoví, že zaměstnanec je povinen předložit do 10 pracovních dnů po ukončení pracovní cesty veškeré doklady a informace potřebné pro vyúčtování poskytnuté zálohy (zejména musí popsat  časový průběh pracovní cesty včetně přesného času překročení státních hranic či odletu letadla) a vrátit částku nevyužité zálohy. 
 Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné lhůtě pro vypořádání zálohy a zálohu v zákonné lhůtě nevyúčtuje, je zaměstnavatel oprávněn podle § 147 zákoníku práce srazit nedůslednému zaměstnanci částku nevyúčtované zálohy z jeho mzdy. 
 Cestovní náhrady poskytované podle zákoníku práce a v limitech jím stanovených jsou v plném rozsahu daňově účinným nákladem zaměstnavatele.

  Ing. Vladimír Opatrný  
  daňový poradce

Daňové, účetní a odvodové záludnosti provozu solárních zařízení

 Vzhledem k četným dotazům považuji za vhodné zopakovat hlavní principy daňového, účetního a odvodového režimu příjmů provozovatelů solárních zařízení. Energetický zákon ukládá všem držitelům licence, tedy i takovým, kteří mají . fotovoltaický systém instalovaný např. na střeše svého rodinného domu, chalupy či chaty či kdekoliv jinde, kromě jiného i povinnost předkládat o výkonech solárního zařízení regulační výkazy. K zajištění jejich věrohodnosti a jednotné metodiky jejich sestavování tento zákon v § 11 stanoví, že každý držitel licence je povinen být účetní jednotkou a musí vést podvojné účetnictví. 
 Zákon o daních z příjmů umožňuje, aby příjmy plynoucí z prodeje energií z ekologických zdrojů a provozu ekologických zařízení byly osvobozeny od daně z příjmů, a to v kalendářním roce, v němž byla příslušná zařízení poprvé uvedena do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech.
 Zákony upravující odvody  pojistného  na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění však nerozlišují příjmy, které jsou od daně osvobozené od příjmů zdaňovaných. Provozovatelé ekologických zařízení na výrobu elektřiny  musí v příslušných přehledech zahrnout do vyměřovacího základu  pro odvod sociálního a zdravotního pojištění  příjem, který obdrží od elektrárenské společnosti včetně příjmu  za elektrickou energii spotřebovanou pro vlastní potřebu (množství energie spotřebované pro vlastní spotřebu se vynásobí částkou ve výši rozdílu mezi cenou, za kterou je elektrická energie nakupována od výrobce, a cenou, za kterou je elektrická energie prodávána spotřebitelům). Proti  těmto příjmům   mohou uplatnit buďto skutečné výdaje spojené s provozem solárního zařízení bez fiktivních odpisů nebo výdaje v paušální výši 60%.
 Poplatník provozující solární zařízení  tedy musí splnit vůči  OSSZ a své zdravotní pojišťovně oznamovací povinnost a přihlásit se  jako osoba samostatně výdělečně činná a po skončení každého roku  je povinen v předepsaných termínech podávat přehledy o platbě pojistného a hradit zálohy na pojistné.
 Seriozní vědecká bádání označují za příčinu konce vyspělých civilizací jejich složitost, která pohltí většinu energie společností vyprodukované. Takové společnosti  pak nedisponují energií na svůj rozvoj, nejsou schopny  přiměřeně reagovat na  změny a v soutěži podléhají civilizacím  méně složitým a čilejším. Jsem toho názoru, že bychom se nad našimi poměry měli z tohoto úhlu pohledu okamžitě a poctivě zamyslet.

  Ing. Vladimír Opatrný
  daňový poradce